Když Slunce pálí na hrcák

Teplo je děvčátku na zadním sedátku,
matička zklidňuje husu svou v košíku.
Slaďoučká dobrota schovaná v pozlátku
protéká do dlaní malému hošíku.

Za okny obilí znatelně poskočí,
zelená travička zežloutne docela.
Stařence belhavé hlava se zatočí,
sedadla zabrala drobota veselá.

Remízkem voňavým vláček se plíží,
houbaře zadní část do mechu klesla,
výpravčí u budky ku mráčku vzhlíží,
déšť se dnes nekoná kol’ znějí hesla.

Teplo jest v hrcáku na každém sedátku,
nejen však husa je neklidná v košíku.
Nervyčky protečou i rybáři holátku,
nejen však do dlaní malému hošíku.







  <<Zpět