Potkal jsem ryby. Alébrž ne ryby, spíše zvířata jsem potkal. Avšak ne zvířata, spíše zvíře jsem potkal. Však ne zvíře, spíše Jelena jsem potkal. Nikoli však Jelena, spíše Jelínka jsem potkal. Ne toliko potkal, spíše mi zavolal.
Zavolal mi spíše, toliko, že velice. Zavolal mi velice, alébrž že naštvat mě. Jelikož on alébrž zavolal mi naštvat mě (velice), povedlo se jemu toť, a to tak, že velice. A neboť on velice naštval mě neb’ zavolal (a to tak, že velice), já se hnedle v panice k odvetě své schyloval. Schyloval se velice (neboť byl jsem v panice) k odvetě té peprné, avšak spíše Jitrné. Jitka se jí zhostila, a to tak, že velice, a na plese zavládla veselosti vichřice. Vichřice ta objemná, každého si podala, alébrž však Jelenu procitnouti nedala. Nedala a nedala (byť i jej si podala), avšak neboť procitnout jeho jest věc nemalá. Procitnout toť nemalá věc jest (byť si podala /jej/), a tak raděj’ alébrž veselostí zůstala. Veselostí zůstala, rádi tomu buďme dnes, alébrž nechť nedala nám i vám si zkazit ples.
MČ
<<Zpět