Totes Gebirge 2003

18.9. - 22.9.2003

Podzimní Spitzmauer, Totes Gebirge

Pepa Berger, Petr Šindelář (PeS), David Kunát a já jsme se posbírali ve čtvrtek večer v Praze a vyrazili směr Budějovice, Dolní Dvořiště, Linz, Hinterstoder. Těsně před Hinterstoderem spíme pod hvězdami a jakýmsi vysílačem.

Chladné ráno nás již vidí stoupat z Hinterstoderu pod nákladní lanovkou na chatu Prielshutzhaus. Pokračujeme kolem chaty a pořád hore směr Grosser Priel. Nedaleko cesty nacházíme krásný bivak, přebalujeme do menších báglů lezeckou výzbroj a spěcháme pod Grosser Priel. Nástup na cestu Sudwandweg (IV+, 13 délek) na Priel hledáme dlouho, ale stojí za to, lezení je to nádherné, sluníčko nám svítí do zad. Na hřebeni jsme bohužel pozdě (18:00), takže slaňujeme z půlky (David blinká ve stěně) a dole u nástupu už balíme lana potmě. Druhá noc pod hvězdami nemá chybu.

Bez asistence jediného mráčku opět stoupáme z našeho bivaku směr Grosser Priel, tentokráte však hledáme nástup na jihovýchodní hřeben Brotfallu (IV+, 12délek). To se nám absolutně nedaří a s lezeckým vybavením obcházíme nakonec celý masiv hory až do sedla pod Prielem. Cvičně vycházíme turisticky nahoru a turisticky dolů, inu - pěkně to kolečko. K báglům zároveň s námi přichází tma a mléčná dráha opět září...

Po včerejších hledacích zkušenostech volíme pro jistotu zajištěnou cestu na Grosser Priel (C/D), je to velmi pěkné a vzdušné (traverzy, převislé žebříky), docela i dlouhé, zkrátka pěkný den. David tvrdí, že cítí ve vzduchu vodu, ale i čtvrtou noc přečkáme za dobrodiní sametově černé oblohy.

Včera jsme opět nenašli ten nástup na Brotfall, a proto raději znovu volíme ferratu - tentokráte na Spitzmauer. Scházíme níže na rozcestí, kde necháváme bágly. Zajištěna cesta je poměrně krátká i lehká (B), nicméně opravdu pěkná a rozhodně logičtěji vedená, než ta na Priel. Kocháme se výhledem na Priel i Dachstein s čistě modrým pozadím, a pak již mrzutě klesáme do nížin za naším autem.


<< Zpět



Poslední změna: 1. 10. 2003
Autor: Martin Čadík

Děkuji všem, kteří tam se mnou byli...