čtvrtek 11.7.     Ceuta, Španělsko       Ráno jsme museli projít opět chaotickou procedurou na celnici. Chvílema to vypadalo, že nám budou prohrabávat kufr, ale vysvěltili jsem jim, že jedem z hor a z pouště, tak toho nechali. Ve španělské Ceutě jsme opět levně nabrali plnou nádrž i kanystr. Ktrajektu jsme opět přijeli přesně na čas - asi 20 minut před vyplutím. Než nás ale nechali najet dovnitř, pustlili na nás psa, jestli náhodou nevezeme nějaký ten hašiš domů. Stejná scénka se odehrála i v Algeciras. Loď, kterou jsem pluli teď, byla o poznání rychlejší než ta minulá. V Evropě jsme byli asi po 40 minutách. A teď nás čeká už jen dojet v pořádku domů. Spíme asi 400 kilometrů před Barcelonou a nad hlavami nám v noci přistávají letadla :-)      pátek 12.7.     Španělsko, Francie, Něměcko       Ve Španělsku jsme si neodpustili koupání v moři, na což se klepala hlavně ženská část posádky. Poprvý v životě jsem se koupal kilometr od jaderný elektrárny :-) Španělsko jsme až do barcelony projeli mimo dálnice. A Francie se nám tak povedla projet celá. Sice to tvalo téměř dvojnásobek času, ale zato jsme zase projeli krásnou krajinou plnou vinic a sadů broskví a meruněk. Jo, Jižní Francie má taky svůj půvab :-) Po setmění jsme už byli v Německu, kde nás čekají nekonečné dálnice.      sobota 13.7.     příjezd       V noci začíná pršet a my začínáme proklínat, že jsme si před odjezdem nekoupili nové gumičky do stěračů. Naštěstí je tou dobou už minimální provoz, takže snad nehrozí žádné velké nebezpečí. V Rozvadově jsme něco po 6. hodině ranní. Hned se cpeme bagetama na nejbližší benzínce. Do Pardubic jsme dorazili před desátou. Výpravu do Maroka jsme tedy zvládli, oktávka taky. Třeba se někdy do Maroka znovu podívám, a jestli ano, tak doufám, že na delší dobu.